„Jsme nadšení z toho, co děláme.“ – Steve Jobs
Ač tohle může platit pro některé pracovníky Applu, čím dál tím více se tento citát vzdaluje od reality žáků a studentů na libovolném stupni vzdělávání. Učení ve většině případů není oblíbenou aktivitou a bývá to spíše mučení než činnost, kterou by člověk bral jako zábavu. Možná to ale může být dané tím, že vzdělávací systém musí být unifikovaný, takže nezbývá prostor pro individuální potřeby. Tak třeba vám trošku nadšení do toho mučení přinese tento článek, kde bychom rádi připomenuli jeden důležitý, leč asi dost často opomíjený koncept – učební styly.
Co je učební styl?
Nebojte, nebudeme hned začínat starou dobrou definicí. Lepší bude určitě příklad. Jakým způsobem si zavazujete tkaničky? Uděláte jedno očko a potom druhé? To očko uděláte pravou, nebo levou rukou? Anebo možná děláte obě očka zároveň? Druhé utažení děláte jako další mašličku, nebo uzel? Člověk by řekl, že zavázání tkaniček není věda a taky není, ale zamyslete se nad lidmi ve vašem okolí a určitě najdete několik způsobů, které jednotlivci používají. Cíl je ale stejný, že? Tak proč tolik způsobů… no prostě každý jsme jiný a vyhovuje nám něco jiného. Nacházíme své způsoby, jakými v životě fungovat a tím budujeme zčásti i svoji osobní identitu. A stejný princip funguje u učení. O co důležitější to je, protože učení nikdy nekončí a pokud chceme z tohoto procesu mít co nejvíce, musíme vědět, co na nás lidově řečeno platí.
Proč by mě technika učení měla zajímat? – Při různých stylech učení jsou zapojovány různé oblasti mozku. Každý máme nějaké silné a slabé stránky a určitý způsob vnímání je pro nás lepší než jiný. To znamená, že když poznáme, který učební styl je pro nás nejpříjemnější a nejefektivnější, není učení tak velká námaha, protože využíváme svého největšího potenciálu (Hawksworth, 2015). Vědecká zkoumání sice zatím nepotvrdila,že individuální technika přímo přispívá výsledkům učení (Chick, n.d.), ale i kdyby ne, tak aspoň si člověk ale učení zpříjemní a možná najde novou zálibu, třeba kreslení.
Jednotlivé učební styly
Učební styly se dělí do tří základních kategorií:
- Vizuální
- Sluchové
- Kinetické
Vizuální učební styl
Pokud nejraději vnímáte očima, studujete obrázky, diagramy, grafy a více vám pomůže, když vám někdo něco nakreslí, než popíše, tak asi tíhnete k vizuálnímu učení (Elrick, 2018). Zkuste se podívat na následující tvrzení a pokud si říkáte „no to jsem přece já!“, tak jste možná odhalily svůj tajný vizuální talent.
- Lépe vnímám, když čtu, než když poslouchám.
- Pomůže mi, když si cokoliv, o čem se učím, můžu nějak vizuálně zpracovat.
- Není pro mě těžké držet se psaných instrukcí.
- Naopak mívám problémy s verbálními instrukcemi.
- Lépe funguji, když si můžu dělat poznámky. (Hawksworth, 2015)
Sluchový učební styl
V dnešní době hodně často otupujeme své sluchové smysly hlasitě puštěnou hudbou do sluchátek a všeobecně naše prostředí se všemi svými hluky spíše náš sluch kazí. I přes to jsou ale naše uši pro některé studenty základním učebním nástrojem a nejlépe vnímají, když věci slyší a mohou je sami nahlas opakovat (Elrick, 2018). Tak co, vidíte se v následujících tvrzeních?
- Raději se řídím slovními pokyny než psaným návodem.
- Dobře se mi pracuje, když mohu o tématu diskutovat.
- Těžko se soustředím, když musím pracovat delší dobu v klidu.
- Alespoň trošku si šeptám, když něco musím číst potichu.
- Při učení mi pomáhají sluchové podněty, hodně třeba hudba. (Hawksworth, 2015)
Kinetický učební styl
V našem Facebookovém postu jsme připomněly slavnou scénu z filmu Marečku, podejte mi pero, kde se student Svátek vesele prochází uličkou mezi lavicemi a podává úžasný výklad. Svátek a spol. by byly zařazeni do poslední kategorie a to je pohybový učební styl, který se vyznačuje nutností pohybu při učení a zážitkovým učením (Elrick, 2018). Ruku na srdce, kdo se v tomhle podobá Svátkovi?
- Dobře se učím, když si koncept můžu sám/sama vyzkoušet.
- Potřebuju časté přestávky.
- Nedaří se mi sedět v klidu po delší dobu.
- Dobře se učím to, k čemu můžu použít pohyb svého těla.
- Mám škrabopis. (Hawksworth, 2015; Elrick, 2018)
Test – jaký je můj učební styl?
Nic není černobílé, tak nemůžeme očekávat, že i pro každého z nás bude jen jeden učební styl. Většinou to bude kombinace, ale je dobré vědět, co nám pomáhá. Nástroje se mohou lišit podle látky, rozpoložení a dalších faktorů, ale přeci jen asi každý z nás k něčemu tíhne. Následuje test, který publikovaly Hospodářské noviny a který by vám mohl napomoci zjistit, jak to tedy s tou technikou učení máte. Tak směle do toho.
Test 2
U níže uvedených výroků udejte, kolik si zapamatujete popsanou učební cestou a věty obodujte
– 3 body, pokud s větou souhlasíte a zapamatujete si hodně
– 2 body, pokud si zapamatujete jen něco
– 1 bod, když si zapamatujete jen málo
1. Text si přečtu několikrát za sebou.
2. Poslouchám pozorně přednášku.
3. Z textu si vypíši záchytné body.
4. Čtu slovíčka několikrát za sebou.
5. K učební látce si zhotovuji náčrtek.
6. Spolužák mi něco vysvětluje.
7. V hodině je promítán film.
8. Z matematiky si vypočítám několik příkladů.
9. Učitel mi něco vysvětluje.
10. Slovíčka si několikrát opíši.
11. Prohlédnu si obrázek dobře v učebnici.
Nyní sečtěte jednotlivé body následujícím způsobem
– sečtěte otázku č. 2 + č. 5 + č. 7 + č. 10
– dále sečtěte č. 1 + č. 4 + č. 8 + č. 12
– a nakonec č. 3 + č. 6 + č. 9 + č. 11
Pokud máte nejvíc bodů v prvním součtu, jste auditivní (sluchový) typ. Pokud u druhého, jste vizuální (zrakový) typ, a pokud u třetího, jste kinestetický (praktický) typ. Rady jak se učit, viz test 1.
Učební styly sice nejsou vědecky prokázaným konceptem, ale třeba v nich najdete alespoň trošku vylepšení vaší nálady, když už se do toho učení budete muset pustit. A třeba se do něho můžete pustit s jedním z našich kurzů, které se snažíme připravovat a upravovat podle zpětné vazby našich studentů.
