„Co nacházíme mění to, kým se stáváme.“ – P. Morville
A asi nikdo z nás by se nechtěl stávat blbcem. Jenže to je v dnešní době velmi těžké, zvhledem k nepřebernému množství informací, které se mnohdy míjejí kvalitou. Dezinformace a informační zahlcenost způsobují, že se spíše topíme v haldách informací, než abychom měli volnost plavat a chytat se těch, které jsou kvalitní. Tak jak se nestát informačním blbcem, ale najít tu správnou cestu k informačnímu nefalšovanému pokladu? Jednou z možností je využít koncept SMART, který většina lidí uplatňuje při stanovování cílů. Ale být SMART můžeme i v přístupu k informacím.
Je rozdíl mezi datem a informací?
Ano. I koncept vědomostí je možné si představit jako domeček z lega. Pokud je tím domečkem jedna oblast vědomostí, pak jednotlivé kostičky jsou data. A když data spojíte dohromady, vytváříte informace, které jsou pak základem pro vytvoření stěn, podlah a vybavení domečku. Dá se tedy říci, že datum je sám o sobě nic neříkající prvek, který nabývá významu, když je dán do kontextu. Tímto procesem vzniká informace. POkud se najdou informace, které jsou vzájemně propojené a relevantní, poté docházíme k eznalosti určitého tématu. Třeba jako v následujícím příkladu s nicneříkajícím obrovským číslem, které samo o sobě nemá význam. Ale když ho přiřadíme do kontexu, hned známe naši planetu o něco lépe.
SMART informace
Při určování cílů, ať už v osobním nebo pracovním životě, se dbá většinou dbá na koncept chytrých cílů, které pomocí určitých atribut mají zajistit to, že cíle budou kvalitní a realistické. Akronym pochází z anglických slov, proto nám v češtině trochu písmenka nesedí, nicméně význam je zachován:
- Specifické (Specific)
- Měřitelné (Measurable)
- Dosažitelné (Achievable)
- Relevantní (Relevant)
- Časově vymezené (Time bount)
Ač je tneto princip používán pro stanovování cílů, charakteristiky se velmi dotýkají i výběru informací, které chce člověk používat. V některých případech bude uplatnění na informace trošku pozměněné, nicméně je SMART škála dobrým výchozím bodem pro nastavení osobních procesů při práci s informacemi.
Informace musí mít původce – konkrétně
Informace by měly být specifické z toho pohledu, že by neměl být problém dohledat informace o zdroji, ať už je to autor, který informace předkádá, nebo kanál, který informaci publikuje. Mělo by být možné zkontaktovat takovýto zdroj a ověřit si cokoli, co by vám na informaci nesedělo. Například byste měli mít možnost vyžádat si data, na základě kterých byly informace publikované.
Na co se zaměřit?
- Informace, u kterých není jasně uvedený člověk nebo organizace, které ji publikují, ignorovat
- Pokud u informace je uvedený člověk, je dobré se podívat, zda má pověst spolehlivého zdroje. Lidé se mohou online jednoduše stát tak zvanými troly, kteří se baví tím, že dělají různé neplechy, včetně publikace falešných informací, kachen a dezinformací.
- Pokud je u informace uvedená organizace, je dobré se podívat na ty organizace. Velmi spolehlivými zdroji bývají webové stránky s doménou .GOV, protože patří vládním složkám. U nás se spíše setkáme s doménou .CZ, takže se hůře rozlišuje, ale ministerstva by měla mít spoolehlivá data. I tam je ale třeba ověřovat. Dalším dobrým zdrojem mohou být stránky s doménou .ORG, protože mezi nimi najedem nevládní organizace a neziskové organizace, které se právě daným tématem mohou zabývat. Pozor na komerční stránky, protože ty mohou mít reklamní povahu a tam se někdy můžeme s kvalitou informací minout.
- Ověřovat všechno a všechny – každá informace je individuální případ a i mistr ttesař se někdy utne, takže nemůžeme jasně tvrdit, že nějaký zdroj se nikdy nezmýlí.
Když informace cituje data, tak měřitelně prosím
A je to tady – kombinace data a informace. Ale nebojte, není to zase tak složité. Vždy je dobré, když informace obsahuje data, která ji podkládají. Například nikdy nechceme uvádět statistiku prodeje vodovodních kohoutků a jen zkonstatovat, že rok byl dobrý a kohoutky šly na prodej. No, to může znamenat hodně věcí. Ale pokud uvedeme, že jsme prodali 2 000 kohoutků, což je nárůst 12,5 % oproti stejnému období vloni, tak už jsme na něčem jiném a dokážeme si ten nárůst představit mnohem lépe.
A o to přesně jde. Statistiky nejsou jen pro odborníky, ale mohou i nám obyčejným smrtelníkům pomáhat vyvozovat závěry a udělat si obrázek o určitém tématu, pokud tedy to nejsou výsledky naprosto mimo možnosti chápání běžných lidí. Měřitelné by proto informace měly být z toho pohledu, že je možné si z podkladů poskládat přesně tu informaci, která je prezentována, protože jde jen o to, že se vzal soubor dat, dal se jim kontext a interpretace odpovídá těmto krokům.
Na co si dát pozor?
- Někdy je velkou oblibou prezentovat grafy bez měřítek a popisků, jen tam nakreslit velkou změnu k lepšímu, ať už se jedná o cokoli. Jenže to může být záludné, protože ve zvoleném měřítku může být změna obrovská, ale když se podíváme na reálné měřítko, výsledky nemusí být zase tak ohromující. Níže vidíte dva grafy, které jsou ale ve skutečnosti pouze jedním. Vlevo je reálné načrtnutí dat, vpravo vidíte graficky upravenou verzi, která ukazuje mnohem strmější vzestup než dopovídá skutečnosti. A stačí jen tak málo – vzít šířku grafu a zmenšit ji o několik procent. A tradá, lež je na světě.
Přesnost informací nade vše
Někdy má člověk daný jasný cíl, proč hledá nějakou informaci. A jak slastný je ten pocit, když najdete podklad přesně pro to, co jste chtěli vyjádřit? Jenže v tomhle může být velký problém. Protože třeba tato zázračná informace je pouze u jednoho zdroje a nedaří se vám ji najít i někde jinde. A co teď? Pokud to řekneme tak, jak to je, ta informace je k ničemu. Jestliže se vám nepodaří najít více zdrojů, které se shodují na stejné myšlence, poté je někde chyba a mohli byste na tu informaci pěkně dojet.
Na co se zaměřit?
- Hledáte faktické podklady, nebo jen něco do debaty? Samozřejmě, že pokud hledáte názory lidí na téma, poté se vám může stát, že najdete názor, který nikdo jiný nevyznává. Jenže to je něco jiného. Na svůj názor má právo každý, i kdyby ho nikdo jiný nesdílel. Problém nastává ve chvíli, kdy někdo své názory vydává za fakta nebo se snaží z nepodložených fakt udělat pravdu.
O kontext jde vždy
Někdy můžeme být v pokušení použít informace, které jsou vytržené z kontextu, ale přesně vyjadřují to, co my chceme vyjádřit. Jenže ten kontext může mluvit úplně jinak.
Představte si, že jsem zastánce toho, že by rajče mělo být klasifikované jako zelenina (ano, nyní je to ovoce). A rozhořčeně bych třeba bědovala nad tím, jak ostatní radostně vykřikují:“Rajče je ovovce! Rajče je ovoce!“. Bylo by fér, kdyby můj text někdo použil jako podporu toho, že rajče má zůstat ovocem? Je pravda, že jsem napsala, že rajče je ovoce, ale je to skutečně můj názor? Působí tak na vás kontext mého vyjádření?
A to je přesně ta past. Pokud používáte myšlenky někoho jiného, obzvlášť pokud jsou to názory, několikrát se ujistěte, abyste vhodně použili tu myšlenku v souladu s tím, jaký má daná osoba skutečný postoj.
Ale ona ta informace…
… je ověřená z více zdrojů.
… má dohledatelného autora.
… není vytržená z kotnextu.
A přece není vyhráno. Dalším aspektem, na kterém záleží, je datum publikace a to, ze kdy jsou podklady, na kterých informace staví. Mohli bychom tvrdit, že literatura a dobové záznamy hovoří o tom, že země je placatá. Mělo by to podporu spousty lidí a jediným zádrhelem by bylo to, že informace a vše kolem nich je staletí stará. Od dob, kdy byl Galileo obviňován, uplynulo hodně času stráveného na bádání po pravdě. A v současné době existují výzkumy, které jsou mladšího data a potvrzují to, že placatost není pravda.
Na co se zaměřit?
- Někdy se skutečně stane, že informace má všechny atributy kromě data. Poté je to na vašem úsukdiu, zda jste mohli danou informace ověřit z dalších zdrojů, které datum mají a které nebyly překonány novějším výzkumem.
A co říci závěrem? Snad se jen podívat na souhrn SMART přístupu k informacím.
S – specifické – jemožné dohledat publikujícícho autora nebo organizaci?
M – měřitelné – jsou výsledky podpořené skutečnými a ověřitelnými statistikami?
A – přesné – je možné informaci ověřit z více zdrojů?
R – vhodné – není informace vytržená z kontextu?
T – časově vymezená – jaké je datum informace a jejích podkladů?
