Jak odhalit fake news jako vyškolený žurnalista podle UNESCO?

Slovo propaganda v sobě nese silné zabarvení vůči určité problematice. Je to vlastně její palivo, protože bez subjektivního podtextu ztrácí propaganda smysl. Jenže problém nastává tehdy, když se obětí špatného účely stane informace, která sama o sobě není falešná.

Je tedy nutné rozlišovat, jaká je motivace za publikací určité informace.

1. Jaký účel zamýšlí autor publikací dané informace?

Účely se liší a někdy nemusí daná informace vůbec vypadat, že spadá do té, nebo oné kategorie. Dobrým účelem je přiblížení určité tematiky, podpora informovanosti nebo přiblížení nějakého problému. Protože takové informace jsou přinášeny na základu, které se snaží přispívat k obecnému blahu. Poté jsou informace, které jsou servírovány na podnosu pomluv, osobních útoků a snahy pošpinit.

2. Pravdivost informace nemusí korespondovat s motivem

Tady asi přichází největší nástraha, protože pravda může být často použita jako nástroj. Každý člověk je definován určitými charakteristikami – demografie, zázemí, původ, kultura, vlastní identifikace a sociální zázemí. A v každé z těchto oblastí se dá najít spousta aspektů života, které jsou pravdivé, ale dají se využít jako zbraň proti danému člověku či organizaci.

Pro prezentaci informace si například mohu vybrat člověka, který pochází z Blízkého východu a o kterém to jasně budu publikovat. Bude rozdíl, pokud budu předkládat informace o různých přístupech ke vzdělávání a použiju vyjádření této osoby, nebo se budu zaměřovat na uprchlickou krizi a budu se tedy snažit využít pravdivá tvrzení této osoby jako zaujatý postoj.

Jako podklad posloužila str. 46 z publikace UNESCO.

Asi každý občas narazil na knihu, která byla psaná fantastickým způsobem a naopak na příběh, který byl tak nudný, že sloužil spíše jako ukolébavka. Stejně tak je to i s podáním informací, kde je nutné rozlišit, zda je pouze styl podání špatný nebo zda obsahuje i špatné informace.

1. Špatný styl – špatné informace

Chick Hicks je postava z filmu Auta, která proslula svou arogancí a sebevědomím založeném na ničem. A právě proto je dobrou volbou jako reprezentant této skupiny prezentace informací. Podání, které je neosobní, urážlivé nebo nafoukané je jednou z možností špatného stylu. Někdy to je ale prostě tak, že chybí nadání a tak jsou informace podávány způsobem, který zrovna cílové skupině nesedne. A je to o to horší, že nevhodně zvolený způsob publikace informací je ještě spojen s informacmi, které jsou nekvlitní nebo přímo špatné.

2. Dobrý styl – špatné informace

Asi nikdo by se nechtěl informacemi nechat napálit a otrávit, tak jako to měla Sněhurka. Zlá královna uměla velmi hezky prezentovat informace, které byli smrtelně nebezpečné. A Sněhurky zaváhání je i pro nás příkladem, že ne všechna líbezná slůvka he vhodné využívat. I k hezky prezentovaným informacím musíme přistupovat kriticky a ověřovat. Protože u informací neplatí presumpce neviny. U informací je nutné být velmi kritičtí a prokousat se hezkými slovíčky, abychom odhalili, zda je informace prohnilá, jako to krásné královnino jablíčko.

3. Špatný styl – dobré informace

Dr. Brennanová byla hlavní hrdinkou seriálu Sběratelé kostí a s prezentací informací se nemazlila. Vždy si zakládala na tom, aby měla vše fakticky a vědecky podložené a citovala přímo zdroje. Její podání bylo ale velmi neomalené. Z toho plyne, že ne všechen špatný styl podání v sobě ukrývá pouze špatné. Můžeme tam najít kvalitní informace, jen může špatný styl napomáhat tomu, že jsou právě využívané myšlenky, které například nebyly ověřeny. Pozor na ledabylost.

4. Dobrý styl – dobré informace

Kung Fu Panda série nám představila postavu Mistra Oogwaye, který byl znám svojí moudrostí a klidným přednesem. Jeho styl komunikace byl blízký různorodému spektru postav, které se v tomto světě vyskytovaly, a navíc byly jeho myšlenky podloženy a nebyly to jen jeho názory vypouštěné do éteru. S informacemi prezentovanými tímto způsobem je radost pracovat, ale je také těžké je najít.

Je vidět, že špatnýstyl podání může dávat příčinu k poskytování špatných informací, protože někomu nemusí zase až tak zálěžet na kvalitě. Ale i ve špatném podání se dají najít dobré informace, takže je to jenom další vybídka k tomu, abychom zkoumali nejen povrchní vlastnosti prezentace infromace, ale také jejich nejniternější obsah.

Jako podklad posloužila str. 8 z publikace UNESCO.

Zpráva typu:“Prezident se vydal na diplomatickou cestu na Blízký východ.“ se díky hbitému jazyku může ve vteřině změnit na obsah, který ztrácí na kvalitě kvůli subjektivnímu zabarvení. Třeba takto:

Satira nebo parodie – Tak se prezident konečně vydal na cestu na Blízký východ. Už jsme si mysleli, že se nedočkáme.

Zavádějící obsah – Prezident se vydal na diplomatckou cestu na Blízký východ. (zpráva doplněná o obrázek bitevního pole)

Falešný kontext – Prezident se vydal na diplomatickou cestu na Blízký východ. (zpráva doplněná o obrázek, kdy si podal ruku se zástupcem vlády jiné země, což se stalo před několika lety akterá je relativně kontroverzní, ale současná cesta se týkala jiné oblasti a země, která není tak kontroverzeně laděná)

Předstíraný obsah – Prezident se vydal na diplomatickou cestu na Blízký vychod. (článek opatřený logem a autorstvím některé z předních informačních agentur, ač to jejich produkt vůbec nebyl)

Falešné propojení – Senzace: Prezident na cestě po teroristických baštách. (ve skutečnosti článek o poklidné diplomatické cestě, kde nedošlo k cestování po teroristických táborech, ale k oficiální návštěvě vedení státu)

Zmanipulovaný obsah – Fotokoláž toho, jak prezident střílí ze zbraní, které patří teroristickým skupinám v dané oblasti

Vymyšlený obsah – Prezident se vydal na Blízký východ pro podporu islámksých náboženských vůdců

U nadpisů a informací, které se zdají být přehnané, je mnohem jednodušší se zamyslet a prozkoumat, zda je to pravda. Jenže u některých informací, čím dál více v podobě obrázků a videií, je jen těžko rozpoznatelné, jestli je daná informace pravda. Nezbývá, než jen velmi opatrně pátrat.

Jako podklad posloužily str. 48-54 z publikace UNESCO.

V současné době jsou již multimédia a umělá inteligence na takové úrovni, že je jen těžko rozpoznatelné, co je realita a co je virtuální realita. Proto je důležité vědět, na jaké nástroje se obrátit, když náš vlastní organický moznový procesor nedokáže z informací poznat, o co vlastně jde.

Reversed search

Možná se vám někdy stalo, že jste našli super věc, kterou jste si chtěli koupit, ale měli jste jenom obrázek. Naštěstí máme k ruce užitečný nástroj Googlu, který pomáhá vyhldávat pomocí obrázku. Jednoduše ho přes rozhraní na Google nahrajete a on vám ve svých výsledcích Obrázky najde webové stránky, kde jsou tento a podobné obrázky použity. Takže pokud chceme tento nástroj aplikovat při našem pátráníé po pravdivých informacích, stačí vzít obrázek, který je poskytnut a zkontrolovat, zda je tak starý, jak tvrdí, a zda skutečně pochází z oblasti a okolností, pro které byl poskytnut.

Geodata

Tyto údaje možná také znáte pod přezdívkou metadata. Jsou do doplňková data například k fotkám. Geodata říkají, kde byla fotografie pořízena, a další metadata udávají například zařízení, které fotografii pořídilo. Tato data jsou volně přístupná u většiny obrázků online, protože je uživatelé nemažou. Takže se může poštěstit, že si můžete ověřit, zda je jeho použití správné vzhledem k okolnostem, při kterých vznikl. Ale pozor, i tyto informace se dají manipulovat, takže je nutné neustále ověřovat, i když to vypadá, že jste dorazili do zdárného konce svého vyšetřování.

Jako podklad posloužily str. 106-108 z publikace UNESCO.